Několik oblíbených rčení je součástí každodenního života lidí a často je používají. Je však překvapivé, kolik z nich se vyslovuje nesprávně. Pokud tedy máte pochybnosti o oblíbených rčeních, která jste se naučili nesprávně, podívejte se níže na jejich správné verze a významy.

13 populárních výroků, které mnozí lidé říkají celý život špatně

1. "Kdo nemá psa, loví s kočkou."

Správný tvar této věty zní: "Kdo nemá psa, loví jako kočka!" To znamená, že pokud nevlastníte psa, budete muset lovit mazaně a samotářsky, stejně jako kočka.

2. "Ten kluk nechce sedět, vypadá, jako by měl tesařského brouka."

Správný výraz zní: "Ten kluk nechce v klidu sedět, vypadá, jako by měl po celém těle brouka." Tento výraz se používá k popisu dětí, které jsou neklidné, nedokážou v klidu sedět a vypadají, že se cítí nepohodlně s nějakým nepohodlím po celém těle.

3. "Barva osla, když utíká."

Původní vyjádření tohoto známého rčení zní: "Utíkám před oslem, když utíká." Pokud mu nerozumíte, je to proto, že jste nikdy nebyli svědky škod, které způsobí utíkající osel.

4. "Ztratil se."

Správně se říká "Enfiou o pé no jacá", nikoli "Enfiou o pé na jaca." Slovo "jacá" odkazuje na tkané koše z taquary, které se v dávných dobách používaly k vystavování a prodeji zboží před hospodami.

Když to někdo přehnal s pitím a opil se, ztratil rovnováhu a nedokázal se vyhnout kavce. Následkem toho skončil s nohou zapíchnutou v koši.

Tímto výrazem se označuje někdo, kdo se dostal do svízelné situace nebo se dostal do potíží kvůli svému neopatrnému jednání nebo chování.

5. "Dnes je neděle, noha od dýmky."

Správný tvar je: "Dnes je neděle, dej si dýmku." Toto rčení se takto používalo proto, že kouření dýmky bylo zvykem spojeným s odpočinkem, a jaký jiný den by k tomu byl vhodnější než neděle?

6. "Když Mohamed nejde k hoře, hora jde k Mohamedovi."

Správné pořadí věty je: "Když hora nejde k Mohamedovi, jde Mohamed k hoře." Říká se, že když Arabové požádali Mohameda, aby provedl zázrak jako důkaz toho, co učil, prorok nařídil, aby se hora Safa přiblížila k němu.

Protože se však hora nepohnula, Muhammad chválil Boží milosrdenství, protože zabránilo tomu, aby je hora rozdrtila. Poté prohlásil: "Půjdu na horu, abych vyjádřil Bohu svou vděčnost za to, že ušetřil tvrdohlavé pokolení."

7. "Každý podle svého."

Správně se říká: "Každý má své vlastní problémy nebo povinnosti." To znamená, že každý člověk má své vlastní problémy nebo povinnosti.

8. "Kdo porodil Matouše, ať se houpe."

Správné rčení zní: "Kdo porodil vaše padouchy, ať se houpe!", nikoli "Kdo porodil Matěje, ať se houpe." Výraz "vaši padouši" se foneticky podobá výrazu "Matěj", což mohlo vést k tomu, že se rčení časem upravilo.

Kromě výše uvedené verze existují i další varianty tohoto rčení, například "Kdo porodil, ať chová a houpe" nebo "Kdo porodil, ať trefí tu houpačku". Oběma verzím je společná myšlenka, že za péči a řešení problémů týkajících se jejich dětí jsou zodpovědní především rodiče.

9. "Kdo má ústa, jde do Říma."

V tomto případě je chyba vlastně správná. Ačkoli se mnoho lidí shoduje, že správně je "Kdo má pusu, bučí na Řím!", což odkazuje na bučení na město, které bylo sídlem římské říše, odborníci tvrdí, že to není úplně správně.

Původní italské rčení zní "Chi ha (la) lingua arriva a Roma", což v doslovném překladu znamená "Kdo má jazyk, dostane se do Říma", a znamená, že komunikační dovednosti mohou vést k dosažení cílů nebo k úspěchu v podnikání.

10. "Plivat a plivat."

Správně se říká "vytesáno v Carraře".Carrara je italský region, který je známý těžbou vysoce kvalitního mramoru a výrobou slavných soch v celé historii.

Když se tedy o něčem nebo někom řekne, že je "vytesán v Carraře", znamená to, že má výjimečně vysokou podobu nebo kvalitu, stejně jako socha, která je zručně vytesána v italském mramoru.

11. "Toto jsou kosti obchodu."

Správný výraz zní: "Jsou to jalové obchody." Tato věta se vztahuje na situace, kdy velmi tvrdá práce přináší užitek.

12. "Když se narodí brambora, rozletí se po zemi."

Celé dětství jste si tu písničku zpívali špatně! Správně má být: "Malé brambory, když se narodí, rozprostřou své větve po celé zemi." Slovo "větve" se vztahuje ke kořenům této luštěniny.

13. "Pláč nad rozlitým mlékem."

Správný tvar tohoto výrazu je "pláč nad rozlitým mlékem" a používá se, když si někdo stěžuje nebo truchlí nad něčím špatným, co se již stalo. Toto rčení se může lišit podle regionu, ale obvykle se používá pro útěchu v nezvratné situaci.